Autor knihy Ach jo, to by se policistovi stávat nemělo si po mnoho let zapisoval zážitky ze služby u policie a také příběhy, které slyšel od svých kolegů. Vznikla tak velká zásoba humorných historek, z kterých autor čerpal při psaní této knihy. Zapisoval si také svérázné dialogy a bonmoty, které on, nebo jeho přátelé pronesli, a tak mnoho dialogů a bonmotů odpovídá přesně tomu, jak byly kdysi řečeny.
Jeden z příběhů, který se skutečně odehrál, byla také situace, kdy se hlavní hrdina ocitne v cizím autě s růžovou čepicí na hlavě místo policejní brigadýrky. Jak se to mohlo stát, se dozvíte v kapitole Udělat někoho šťastným.
Upozornění:
Podobnost románových postav se skutečnými osobami je čistě náhodná. Některé příběhy a postavy jsou zcela smyšlené.
autorka kresby: Petra Šolcová